Většina lidí pochopila a přijala, že musíme spát, když jsme unavení – a vlastně i když nejsme. Spánek slouží k regeneraci nebo zpracování toho, co prožíváme v bdělém stavu. Náš čas na zemi je sice omezený, ale dostatek spánku není ztráta času.
Co ale dělat, když dostatečně a dobře spíme, a únava stále nemizí? Nebo když nám brání ve správném spánku? Obojí se může stát, protože spánek není řešením pro každou formu únavy. Proto je důležité vědět, z čeho přesně jsme vyčerpaní a jak, abychom mohli zvolit vhodný odpočinek a regeneraci. Následující typy únavy jsou v naší společnosti obzvláště běžné a rozšířené – a ne vždy jim je věnována dostatečná pozornost.
Únava z empatie
Umět se vcítit do druhých lidí a cítit s nimi – úžasné dovednosti, které nám zásadně prospívají. Někdy ale podceňujeme, kolik síly nás empatie může stát. Nemůžeme soucítit s celým světem, a tak nám nezbývá nic jiného, než svůj soucit oddělit a vyhradit si ho pro lidi, na kterých nám skutečně záleží a kteří nám něco vracejí – včetně nás samotných.
Únava z konformity
Jako součást společnosti máme řadu výhod a bezpečí a na oplátku se podřizujeme určitým pravidlům a očekáváním. Občas se však do tohoto vztahu může vloudit nerovnováha a sociální vztahy nás mohou stát mnoho a vyčerpávají nás. K zotavení z tohoto typu únavy může být užitečné ujasnit si vlastní priority v životě a v případě potřeby přijmout určitá opatření, abychom jim dali více prostoru. Musíme vyžadovat nebo bojovat za některé svobody, které jsou pro nás zásadní, i když se k tomu možná budeme muset vzdát bezpečnosti nebo privilegií. Protože vždy se jen postavit do řady a dělat vše bez výjimky vás může dlouhodobě unavit.
Únava z pomáhání
Pomáhat druhým lidem nám dodává sílu a pocit smysluplnosti – pokud to nepřekročí naše individuální hranice. Zejména lidé, kteří se starají o příbuzné nebo jsou tu pro přátele v nouzi, vědí, kolik energie může stát intenzivní péče o druhé. Jak moc to od nás vyžaduje a jak moc nás to může vyčerpávat. Potřebujeme pauzy od pomáhání, abychom se zotavili z únavy pomáhání – ani zde nestačí jen spát.
Emoční vyčerpání
K emočnímu vyčerpání obvykle dochází, když prožíváme emoci buď obzvlášť intenzivně, nebo po obzvlášť dlouhou dobu. Obvykle únavu cítíme jako druh prázdnoty, nedostatku radosti a pudu, lhostejnosti a apatie. Pokud například zažijeme vážnou ztrátu, která nás hluboce zarmoutí, nebo pokud se po dlouhou dobu ocitneme ve stavu strachu nebo frustrace (nebo štěstí, protože nás to může také unavovat), může to mít za následek celkovou otupělost. Někdy s tím můžeme něco udělat, někdy se to prostě naučit přijmout a vyrovnat se s tím.
Psychické vyčerpání
Duševní vyčerpání často vede k nespavosti. Příčinou psychické únavy bývá to, že máme v životě nadbytek duševních aktivit a nedostatek prožitku přítomnosti. Pro zotavení z psychického vyčerpání můžeme například sportovat (nejlépe s jinými lidmi), jít na rockový koncert, pomazlit se se psem nebo se častěji setkávat s přáteli. A zkrátit čas strávený na mobilních telefonech, noteboocích, televizích atd.
Sociální únava
Jsme sociální tvorové a potřebujeme blízkost, kontakty a vztahy mezi sebou. Většina lidí ale také potřebuje čas o samotě, někdo méně, jiný více. Sociální únava může nastat, pokud se příliš pohybujeme ve společnosti jiných lidí, máme příliš mnoho vztahů a příliš se orientujeme na ostatní. Může se projevovat různými způsoby: pocity osamělosti, pocitem nespokojenosti nebo pudu, vyčerpáním nebo potřebou být sám. Sociální únavu můžeme vyléčit tak, že si své vztahy zorganizujeme a upřednostníme a naplánujeme si společenský život tak, aby nás nezahltil.
Fyzická únava
Jistě, spánek obvykle pomáhá, když jste fyzicky unavení – ale někdy potřebujete víc. V současnosti je moderní pohlížet na naše tělo jako na skořápku, ve které jsou uloženy důležité věci (např. naše pocity, myšlenky, cíle a úspěchy), kterou musíme udržovat zdravou. Ale naše tělo je zdrojem všeho, co je pro nás důležité. Není jen nějakou naší částí, ale to my jsme naše tělo a naše tělo se podílí na všem, co děláme a cítíme. Potřebujeme přestávky, potřebujeme tuky, potřebujeme sytost, potřebujeme dotek a nemůžeme pracovat na tom, abychom každý den optimalizovali a nechali se svými chytrými hodinkami vést a tlačit k dosažení našich cílů aktivity.
Únava ze snahy o cíl
Ať už jsou naše cíle jakékoli – porazit deprese, mít kariéru, být organizovanější, mít šťastný vztah – prosadit je, může být únavné. Proti tomuto typu únavy může pomoci, když si po cestě k vytouženému cíli dopřejeme přestávky, abychom se rozhlédli a dělali jiné věci, třeba odbočili do postranní uličky, i když nás to přibrzdí. Nebo prostě vstát nebo si lehnout a přijmout to, že nepostupujeme tak dobře nebo tak rychle, jak bychom chtěli.
Zdroj: názory autora, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7711118/, https://journals.lww.com/academicmedicine/abstract/2022/08000/social_support,_social_isolation,_and_burnout_.46.aspx, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10460155/
