Přemýšlíte, zda využít běžecký trenažér, nebo si raději dopřát běh venku? Obojí má své plusy a minusy. Trenažér má univerzální využití a je vždy k dispozici, proto na něj někteří nedají dopustit. Jak je to ale doopravdy, a je rozumné se běhu v přírodě a na čerstvém vzduchu vzdát?
A je běhání na pásu stejně účinné? Mnoho běžců nemůže běžeckému pásu přijít na jméno. Běh v terénu přece nemůže nic nahradit. Ale jsou zde faktory, které venkovní aktivity ztěžují. Najít vítěze tedy jednoznačně nejde, a asi bychom to ani chtít neměli.
Běhání venku není jen stále stejný pohyb vpřed, jako na pásu. Venku potkáme nerovnosti terénu, kaluže, větve, zatáčky, vítr v různých směrech, výkyvy teplot. To vše nás utužuje a stojí více úsilí. Navíc venku načerpáme jedinečnou energii, nadýcháme se čerstvého vzduchu a zažijeme více zážitků a vjemů. Spousta sportovců potřebuje potkávat další lidi a běžce pro pozitivní motivaci. Otázkou je, zda sportovci, kteří si dají půl hodinu běhu na pásu ve fitku nebo doma, přitom poslouchají hudbu nebo sledují zprávy, jsou horší než ti, co jdou ven. Vývoj jde zkrátka kupředu, a to i v běhání (1).
Výhody běhu na pásu
S pásem si můžete zaběhat kdykoli, i při nepřízni počasí. Ať je horko, chladno, prší, sněží, je smog, náledí, velký provoz na silnici nebo tma. Vedle pásu si můžete odložit všechny potřebné věci a nemusíte je nosit u sebe. Jedná se hlavně o pití, ručník, mobil, klíče a doklady. Nemusíte mít sporttester, počítač na páse ukazuje důležité údaje. Můžete lépe monitorovat své výsledky. S kvalitním trenažérem může být běh poměrně pestrý. Lze běhat souvisle, intervalově, do kopce, zkusit stupňovaný i tempový běh. Potřebujete kvalitní běžeckou obuv, ale výběr nemusí být tak náročný jako do terénu. Rozhodně ale nestačí obyčejné tenisky, jak se mnozí domnívají. Běhání na pásu je o něco bezpečnější, nehrozí nerovnosti terénu a je malá šance na zakopnutí. Nehrozí kolize s autem a nemusíte se bát běhat večer za tmy (2).
Nevýhody běžeckého trenažéru
Běh je vždy více monotónní a stereotypní než venku, ať už jde technický pokrok jakkoliv kupředu. Chybí zde psychická relaxace, kterou nabízí běh v přírodě. Mnoha lidem jde především o uvolnění a oproštění se od běžných starostí, a to pás ve větší míře neposkytne. Jste zde stále pod dohledem nějaké technologie. Běhání uvnitř vám také pomaleji uteče. Nelze trénovat běh z kopce. Chybí proudění vzduchu, člověk se více zpotí a musí také více pít. Zapojujete méně svalů, než při terénním běhu a neprocvičíte tolik svalových skupin. Navíc chybí odpor větru. Venku se musíte neustále vyhýbat nějakým překážkám a pohyb je intenzivnější. Na páse běžíte stále dopředu, bez velkých výkyvů. Běh na páse je méně energeticky náročný na došlap. Jelikož se pás otáčí, je došlap odlišný, valivá síla běžci pomáhá. Při běhu na páse spálíte asi o 5 % méně kalorií, než venku při stejné rychlosti. Částečně to můžete vyřešit vyšším sklonem pásu. Pokud běháte pouze na páse, začne vás běh po čase nudit. Hrozí vyšší riziko stagnace a nízké motivace (2).
Ze souhrnu plusů a minusů vyplývá, že zavrhovat úplně běžecký pás není rozumné. Zároveň bychom se ale neměli vzdát pravidelného pohybu venku a běhu v terénu. Nejlepší je obě metody kombinovat podle situace, nálady a počasí. Lepší než nevyběhnout vůbec, je využít pás. Pokud vás to ale láká ven, určitě upřednostněte přirozený běh (3).
Zdroj: (1) www.www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6446270/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4187596/, (3) názor autora
