Mléko je jedním z velmi častých témat výživových poradců a lidí se zájmem o zdravou výživu a zdravý životní styl. Jak je to s jeho konzumací?
Má místo ve výživě moderního člověka nebo je to přežitek doby dávno minulé?
Kravské mléko
Lidé, kteří nepijí mléko, často uvádějí, že je pro ně těžko stravitelné. Nejen na internetu se můžeme dočíst, že má přebytek proteinů ve formě kaseinu, se kterým se naše tělo velmi těžko vyrovnává. Problém s trávením mléka může také způsobit laktózová intolerance. Kasein je z chemického hlediska bílkovina. Kravské mléko průměrně obsahuje 3,2 % proteinů, z toho je 80 % kaseinu a 20 % proteinů syrovátky. Je tedy pravda, že kasein je v kravském mléce, zastoupen ve většinovém množství. Toho se velmi hojně využívá v potravinářském průmyslu. Tato bílkovina, ale není pro člověka těžko stravitelná, její stravitelnost pouze trvá déle. Problém s trávením se může vyskytnout v případě alergie na bílkovinu kravského mléka. U dospělé populace se jedná právě o alergii na kasein. Díky této alergii na mléko, ale také mléčné výrobky, způsobí alergickou reakci, která může vyvolat zažívací potíže. Alergií na mléčnou bílkovinu běžně trpí asi 1 až 3 % populace, z čehož většinu tvoří děti, které se z alergie s postupujícím věkem dostanou. Pokud má dospělý člověk alergii na kravskou bílkovinu, je jen asi čtvrtinová pravděpodobnost, že se u něj tento stav zlepší a tento člověk by se měl mléčným produktům vyhýbat.
Laktóza
Častější negativní reakce v komparaci s trávením lze pozorovat u mléčného cukru – laktózy. Jedná se o laktózovou intoleranci, kterou je možno rozlišit na několik skupin. První skupinu tvoří intolerance vrozená, která je podmíněna geneticky a enzym štěpící laktózu. Dalším typem je intolerance získaná, která může vzniknout v důsledku poškození střevní stěny nebo po operacích žaludku a střev, kdy dojde k poruchám srážení mléka. Tyto změny jsou většinou nevratné. Posledním typem je intolerance tranzitorní, která vzniká při akutním onemocnění střevní sliznice a je poškozena jen vrstva obsahující laktózu. Po vyléčení a regeneraci sliznice se aktivita enzymu navrací. Trávení mléka může být tedy znesnadněno především alergií na mléko a laktózovou intolerancí. Vždy se ale jedná o patologický stav, v důsledku kterého je trávení mléka narušeno.
Pasterované, nebo čerstvé
Možná obliba čerstvého mléka nastala z důvodu toho, že stále přibývá lidí, kteří neuznávají jakékoli zpracování mléka, protože tak přijdou o všechny dobré látky, které syrové mléko obsahuje. Ano, to je částečně pravda. Mléko přímo od krávy má větší obsah především vitaminů rozpustných ve vodě. Mimo to si zachovává své typické vlastnosti, jako vyvstávání tuku, které je u běžného mléka potlačeno. Tyto skutečnosti určitá skupina lidí upřednostňuje a kupuje tedy mléko přímo od chovatele. Čerstvé mléko má ale i svá negativa. Čerstvě nadojené mléko přirozeně obsahuje určitý počet mikroorganismů. Dle zákona by celkový počet mikroorganismů neměl přesahovat 100 000 na ml. Chovatelé tedy musejí dbát nejen na hygienu dojení, ale také na čistotu celkového prostředí. V neposlední řadě svou roli hraje chlazení a skladování mléka. Je tedy důležité si všímat, v jakém prostředí se mléko získává a zpracovává. Trvanlivé mléko obsahuje méně vitaminů, za to je hygienicky nezávadné. To s jistotou nemůžeme říci o mléku přímo z farmy. Názor, že mléko od krávy je zdravější, než mléko trvanlivé, nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Každopádně mléko tu bylo, je a bude. Nevyhýbejte se mu, vyzkoušejte si, jak reagujete na mléka různých tučností i stupně zpracování. Dnes už jsou také k dostání v každém supermarketu další varianty mléka, jako je sójové, mandlové, bez laktózy. Stačí jen ochutnat a poslouchat signály svého těla, které nám ostatně vždy dává najevo, co se mu líbí a co ne.
Zdroj: Johanka Mo, medicalnewstoday.com/articles/296564
