Dobře fungující metabolismus je motorem našeho těla. Teprve když funguje plynule, můžeme jet na plný plyn. Nejdůležitější fakta a tipy, jak ho nastartovat.
V zimě je náš metabolismus na nejnižším bodě, protože nám chybí kyslík a světlo – obě složky, které rozpohybují metabolismus. Jak ale metabolismus ovlivňuje naši pohodu? Procesy v buňkách, které určují metabolismus a přeměňují potravu na energii, mohou probíhat hladce nebo ztuha, na pomalu nebo na plný plyn (1).
Co je metabolismus
Metabolismus (1) zahrnuje všechny biochemické procesy, které probíhají v těle. K tomu samozřejmě patří i ukládání přebytečné energie ve formě tuku. Všechny tyto procesy jsou řízeny látkami, hormony a enzymy, které umožňují jednotlivé reakce.
Pokud cítíte tlukot svého vlastního srdce, když začnete běhat, je to neklamné znamení, že váš krevní oběh nabírá na síle. Znamená to ale také, že se zrychlí metabolismus? Kardiovaskulární systém (2) si můžete představit jako zásobovací společnost pro tělo, které své zboží (kyslík, cukr, tuky, minerály, vitamíny nebo třeba imunitní buňky) přepravuje lodí plující v krevním řečišti. Posílení krevního oběhu znamená, že krev proudí rychleji, takže se cévy pohybují rychleji a živiny, které potřebují, se dříve dostanou do buněk. Tam pak probíhá vlastní metabolismus.
Sport a metabolismus
Přibývá studií (3), podle kterých hrozí vysoké riziko onemocnění i sportovcům. A sice přesně tehdy, když – bez ohledu na to, jak často chodí na trénink – tráví hodně času vsedě. Dlouhé fáze fyzické nečinnosti podle studií (4) zvyšují riziko takzvaného „metabolického syndromu“, předchůdce cukrovky, o neuvěřitelných 73 procent (!). Více než šest hodin nečinnosti denně obecně znamená o 40 procent vyšší riziko úmrtí během příštích 15 let.
Jeden den vsedě
Nejpozději po pár hodinách u počítače, na pohovce nebo v autě se metabolismus úplně vypne. Například lipoprotein je v obdobích nečinnosti méně aktivní, což narušuje metabolismus tuků a svaly absorbují menší množství, aby je spálily. Kromě toho se snižuje dobrý HDL cholesterol (5).
Vyvážený metabolismus
Souhrn biochemických procesů v těle není nic jiného než naše zdraví. Vše běží hladce jen tehdy, pokud všechny látky, které regulují jednotlivé procesy v buňkách, skutečně zvládnou svou práci. Jinak se organismus může vymknout kontrole. A právě proto, že se jednotlivé procesy tak úzce prolínají, vede jedna porucha k další, jako je tomu v případě metabolického syndromu (4): Nadváha je často doprovázena vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou krevního cukru a krevních lipidů a hladinou lipidů a energie.
Hormony (6) mají zásadní vliv i na vaši postavu: Regulují například to, kdy máte pocit hladu, a určují, které části vašeho těla jsou tlusté. A to není vše: existují důkazy, že pomalý metabolismus způsobený nečinností zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny vaječníků nebo tlustého střeva, stejně jako žlučové kameny nebo problémy s duševním zdravím. Vypadá to tedy, že pochroumaný metabolismus dělá mnohem víc, než „jen“ ničí naši fyzičku.
Genetické propozice
O tom, jak dobře funguje metabolismus, rozhoduje také genetická informace, kterou si s sebou neseme od narození. Daleko větší část lze ale ovlivnit životním stylem. Můžete ho „vyladit“, ale také snížit (1).
Největší chybou je hladovění (7). Několik dní o hladu může mít zničující účinky. Takový úsporný režim spotřebuje mnohem méně energie. Navíc tělo odbourává největší spotřebitele energie – svaly. Trvalé snížení kalorií je proto extrémně problematické: na jedné straně proto, že odbourávání svalů ještě více snižuje bazální metabolismus. Na druhou stranu, protože ekonomický režim trvá déle než fáze hladu – výsledkem je jojo efekt.
Jak nastartovat svůj metabolismus?
Napínání a protahování svalů okamžitě zvyšuje krevní oběh a zlepšuje tak zásobování buněk živinami. Další tip: vypněte topení. Jedním z nejdůležitějších úkolů metabolismu je udržet tělo v teple kolem 36,6 stupně. Čím teplejší prostředí, tím méně se musí tělo snažit. Ale ten nejjednodušší trik je: zhluboka se nadechnout. Takže: Choďte častěji k oknu nebo se jděte na 15 minut projít (8).
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK546690/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK493197/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2921788/, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459248/, (5) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7700832/, (6) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538498/, (7) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6141167/, (8) názor autora
