Kde se vlastně rada týkající se 10 tisíc kroků vzala? A jaký měla důvod? Možná se budete hodně divit. V každém případě je toto číslo poněkud přehnané, protože zdraví vám upevní i výrazně kratší procházka.
Co všechno bychom každý den měli udělat? Je toho víc. Doporučuje se spát osm hodin, vypít alespoň dva litry vody a sníst minimálně pět porcí ovoce a zeleniny. A pak je tu ještě další rada, která se týká zdolaných kroků. Těch by prý mělo být 10 tisíc, jenže ono to možná není tak docela potřeba. Tak proč se to pořád dokola propaguje?
Lékařská nutnost, nebo marketingový tah?
Proč ne třeba 12, ale zrovna 10 tisíc? Tento dnes tolik omílaný cíl vzniknul v Tokiu, a to už v roce 1964. Lékařskou podporu v něm ale nehledejme. Jistá japonská společnost specializující se na výrobu hodin doufala, že po olympijských hrách zúročí zájem o fitness, proto vyvinula speciální krokoměr, jehož název při napsání japonskými znaky připomínal chodícího muže. Aby se toto zařízení lépe prodávalo, chtělo to v lidech vyvolat pocit, že ho nutně potřebují, protože je důležité denně ujít určitý počet kroků. Výrobci tedy od boku střelili nějaké číslo – 10 tisíc (1). O pár let později, a to v době, kdy se tento milník stal celosvětově známý, se vědci začali zajímat o to, jestli má vůbec své skutečné opodstatnění a nějaký reálný základ. Co si myslíte, že zjistili?
Počet není zase tolik důležitý
Tak samozřejmě, chůze je všeobecně prospěšná, neboť snižuje riziko demence, srdečních chorob, rakoviny i předčasného úmrtí (2). Ovšem ještě to neznamená, že se vás tyto výhody budou týkat jen tehdy, když ujdete těch 10 tisíc kroků. Z odborných studií totiž vyplývá, že riziko dřívějšího skonu začíná výrazně klesat už na čtyřech tisících (3). Na podporu dlouhověkosti i zdraví tedy podle všeho stačí méně než polovina! Tak to vidíte, možná, že jste dosud chodili až moc…
Zdroje: (1) www.nytimes.com/2021/07/06/well/move/10000-steps-health.html, (2) www.jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/2796058, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31141585/
