Lidské tělo nebylo uzpůsobeno k věčnému sezení. Naopak. Bylo stvořeno k pohybu. Navzdory této naší přirozenosti, která nás spojuje s přírodou, se tak dnes často nechováme.
Trápíme svá těla sedavým způsobem života. V jeho rámci sedíme přes den v práci u počítače, odpoledne pracovní židli měníme za pohovku, na niž usedáme či uléháme s pohledem upřeným do televize, večer se přesouváme do postele, z níž se ráno zvedneme a směřujeme opět do zaměstnání za dalším sezením. A onen přesun provedeme samozřejmě, nebo jak jinak, než vsedě za volantem osobního automobilu nebo jiného dopravního prostředku.
Děsivé důsledky věčného sezení
Podle statistik jsou dnes lidé schopni prosedět až 15 hodin denně. Důsledkem takového přístupu k životu mohou být krevní sraženiny, cukrovka i nadváha až obezita. Doba nepřetržitého sezení by neměla přesáhnout dvě hodiny, protože u citlivějších jedinců může už i takovýto čas být příčinou vzniku krevní sraženiny v oblasti dolních končetin. Dlouhé sezení přináší bolest a omezení a projevuje se jak na fyzickém těle, tak i na psychice. Je častou příčinou pracovních neschopností, invalidních důchodů a nemocí pohybového aparátu. Bolí vás záda, krční páteř, od té se může spustit migrenózní stav a přichází úzkost, deprese, únava, vyčerpání, podrážděnost.
Pohyb jako běžná součást života
Říká se, že pravidelná fyzická aktivita je prevencí i řešením mnoha pohybových i psychických obtíží. Takto bývá zmiňována i v souvislosti se sedavým životním stylem. Většina lidí si však pod pojmem pravidelná fyzická aktivita představí jakoukoli formu pohybu v horším případě praktikovanou alespoň třikrát týdně, v lepším případě jednou denně, přibližně hodinku na jednu pohybovou jednotku. Co je na tom špatného? V podstatě nic, jen ani takový pohyb není jako kompenzace stálého sezení dostatečný. Ve světle skutečnosti, že mnozí lidé prosedí denně 15 hodin se hodinka pohybu, byť i denně, zdá poněkud nicotná. Jenže co tedy s tím? Pohyb by se měl stát běžnou součástí života, tedy stejně běžnou jako sezení, nebo ne-li běžnější.
Využijte každé možnosti k pohybu
Je tedy opravdu fajn, že si třeba ráno přivstanete, abyste si šli zaběhat nebo praktikovali jógu, a rozhodně je to lepší než se nehýbat vůbec. Pomyslete ale na ty další hodiny, kdy jen sedíte a sedíte. Aby skutečně došlo ke kompenzaci sedavého života, měli byste k pohybu využít každé příležitosti. Nahradit sezení pohybem. A můžete začínat pomalu, abyste si svou novou aktivitu hned od začátku přílišnou úporností neznechutili.
Úvodem začleňte tzv. dynamické sezení, což je pořád sezení, ale takové, při němž střídáte polohy. Ovšem ne nohu před nohu, aby netrpěly kyčle a vy abyste se nekroutili, ale kotník na koleno. Jednou se opřete, podruhé si sedněte na kraj židle. Každou hodinku se protáhněte, udělejte pár rotací, předklonů, záklonů, stačí spojit ruce za hlavou a opřít se o židli a chvíli prodýchat. Často vstávejte a dojděte si třeba pro pití, na toaletu, nebo jen tak tam a zase zpět.
Kde můžete, choďte po svých. Vyměňte auto za pěší chůzi, pokud jezdíte MHD, vystupte třeba o pár zastávek dříve a dojděte pěšky. Soustřeďte se na správné dýchání a vzpřímený postoj. Nejezděte výtahem, ale choďte po schodech. A tu hodinku pohybu denně si samozřejmě zachovejte. Jen se neopájejte představou, že po ní máte splněno. Pohyb je součástí života a jako takový by měl být prováděn v průběhu celého dne. Jako šikovná motivace mohou posloužit chytré hodinky, které budou vaši aktivitu monitorovat a připomínat vám, kdy byste třeba zase měli vstát.
Autor: Johanka Mo, newsinhealth.nih.gov
