Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše. Že jsou mezi nimi rozdíly, ví každý. Týká se to i cvičení a náchylnosti ke zranění? Lékaři mají jasno!
Je pravděpodobné, že jste obeznámeni s genderovými rozdíly, ať už se týkají stavby těla či třeba mzdových poměrů. Možná jste ale neslyšeli o tom, že ženy, navzdory své multifunkčnosti a odolnosti, se oproti mužům mnohem častěji zraní při sportování nebo cvičení. Z jakých důvodů?
Slabší kosti
Strukturálně řečeno, muži mají ve srovnání se ženami větší a hustší kosti. Studie z roku 2015 ukázala (1), že kosti žen bývají štíhlejší. Kortikální oblast jejich kostí – což je nejsilnější a kompaktnější část kosti – je také o šest až 25 procent menší než u mužů. Výzkumníci došli k závěru, že tato snížená hustota přispívá ke zvýšenému riziku zlomenin.
Hormonální výkyvy
K oslabení kostí přispívají i hormonální výkyvy. Estrogen totiž kosti chrání, takže když ženám po menopauze hladina estrogenu poklesne, sníží se hustota jejich kostí (2).
Širší boky
Pro účely plození a porodu dámy mají širší boky. Kratší a širší struktura jejich pánevní klece má za následek větší úhel mezi kvadricepsem (sval podél přední části horní části nohy) a patelární šlachou (kolenní čepice). V důsledku toho do sebe kolenní čéška a stehenní kost doléhají méně těsně než u mužů, což ženy vystavuje zvýšenému riziku poranění kolene. Obecně platí, že kolena žen se také naklánějí dovnitř ve větší míře než ta mužská, což často vede ke snížení ohybu kolen při sportu i v životě (2).
Plošší chodidla
Další strukturální rozdíl mezi pohlavími, který může přispět ke zranění, spočívá v chodidlech. Anatomicky mají muži širší a delší chodidla a také vyšší klenby než ženy. Čím nižší je nožní klenba jedince, tím nižší je jeho schopnost absorbovat nárazy. Postupem času to může vést k většímu namáhání kostí a dalších měkkých tkání na chodidle, kotníku a bérci (2).
Příliš striktní jídelníček
Když se hubne, je třeba upravit jídelníček, snížit příjem kalorií a zvětšit energetický výdej. Jakmile však během dne nekonzumujete dostatek jídla, tělo nemá energii, kterou potřebuje k regeneraci svalů. Ty se vinou toho stávají slabší a méně odolné vůči zranění (2).
Zdroje: (1) www.link.springer.com/article/10.1007/s11999-015-4229-6, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2942975/
