Omezení příjmu sacharidů někteří odborníci kritizují kvůli tomu, že je to strava pro člověka nepřirozená. Ale jako metoda hubnutí je to dieta účinná a může pomoci rychle zhubnout. Fyziologové z Bostonu totiž metabolickým měřením zjistili, že lidé dodržující stravu s omezením příjmu sacharidů nejenže spálí denně více energie, ale jejich tělo produkuje méně hormonu ghrelinu, který může za pocity hladu.
Strava obsahující velké množství sacharidů způsobuje velké výkyvy v hladině krevní glukózy, takže tělo více používá inzulin, který souvisí s produkcí hladového hormonu ghrelinu (1).
Začarovaný kruh
Tím se startuje začarovaný kruh, kdy člověk konzumuje více a častěji, aby hlad ukojil, ale tělo nadbytek glukózy ukládá do tukových tkání (1). Všechno se podle autorů opírá o tzv. sacharidovo-inzulinový model. Strava bohatá na sacharidy prudce a rychle zvyšuje hladinu krevní glukózy, tělo reaguje produkcí inzulinu, který hladinu sníží tím, že glukózu začne „posílat“ do tukových tkání (1).
Jenže poté prudce klesne hladina krevní glukózy a vyloučí se hormon hladu (ghrelin), který člověka donutí jíst. A pokud si dá opět sacharidy – pečivo, těstoviny, obiloviny, brambory apod. – celý cyklus se rychle opakuje. Tělo se obaluje tukem (3).
Není energie jako energie
Podle autorů (2) z Bostonu je přitom nízkosacharidová dieta účinnější než jiné modely omezování příjmu kalorií. U dvou osob, které se rozhodnou zbavit tukových polštářů, přičemž jedna drží stravu s omezeným příjmem sacharidů, zatímco druhá normální jídelníček bez vyloučení sacharidů s omezeným příjmem kalorií, první osoba za tři roky zhubne až o devět kilo víc.
„Naše studie odporuje obecnému názoru, že všechna přijatá energie vázaná v jakémkoli typu stravy je pro těla stejná,“ míní doktorka Cara Ebbeling z Bostonské dětské nemocnice (2).
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9471313/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6233655/, (3) www.cs.wikipedia.org/wiki/Ghrelin
