Deprese z vyčerpání je také známá jako syndrom vyhoření. Proč se ale vnitřně spálíme – a co pomáhá?
Při depresi z vyčerpání se člověk cítí naprosto bez síly a energie – vyhořelý nejen psychicky, ale i fyzicky. Má pocit, že je pod extrémním tlakem a již není schopen zvládat své každodenní úkoly, což vede k obtížím se spánkem a únavě (1). Deprese z vyčerpání je často také označována jako syndrom vyhoření (2).
Deprese z vyčerpání, nebo normální deprese?
Depresi z vyčerpání lze obvykle snadno odlišit od klasické deprese. Zatímco ta může mít různé příčiny, u deprese z vyčerpání člověk nezvládá nějaký úkol – například zaměstnání nebo péči o příbuzné. První známky syndromu vyhoření většina často ignoruje – dokud to už zkrátka nemůže vydržet a přemožení se projeví extrémním vyčerpáním (2).
Jaké jsou příčiny
Vyhořením může trpět v zásadě každý. Často ale postihuje ty, kteří na sebe mají velké nároky a svou práci se vždy snaží dělat dokonale. Může být ale ovlivněna i vnějšími faktory. Jako spouštěč se může objevit obecně špatné zvládání stresu, špatné pracovní podmínky, mobbing, nebo třeba nedostatek uznání (2).
Projevy vyhoření
Projevy vyhoření jsou podobné příznakům deprese a často rychle ovlivní celý váš každodenní život. V důsledku vyhoření se mohou objevit poruchy spánku vedoucí k neustálé únavě, apatie, nedostatek síly a energie, podrážděnost, potíže se soustředěním, pocit vnitřní prázdnoty gastrointestinální potíže nebo závratě, bolesti zad, bušení srdce a vysoká náchylnost k infekcím. S neschopností zvládat každodenní úkoly se také projevují pocity úzkosti. Postižený se stáhne do sebe a často ztrácí zájem o sociální interakci nebo o své koníčky – jako u deprese. Pokud se syndrom vyhoření neléčí, může v nejhorším případě vést k myšlenkám na sebevraždu (2).
Jak se nespálit
Ke zmírnění příznaků je obvykle nutná psychoterapie – ta obvykle zahrnuje behaviorální terapii. Kromě toho se používají léky, jako jsou antidepresiva. Postižení mohou také pomoci zmírnit své příznaky tím, že do každodenního života zavedou nějakou formu cvičení. To zlepšuje náladu. Pacienti by si také měli dát dostatek času na odpočinek od svých povinností, aby se znovu nedostali do stresu (3).
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK430847/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8834764/, (3) názory autora
