Že při běhání „pracují“ jenom nohy? Co vás nemá! I břišní a zádové svaly se pěkně zapotí! Pokud je budete posilovat, můžete být rychlejší a vytrvalejší.
Chcete zlepšit své tréninkové časy nebo prodloužit trasy? Kromě vůle a dobře trénovaných dolních končetin je pro vaše běžecké výkony nesmírně důležité i „pevné jádro“. Tím mají experti na mysli břišní a zádové svaly, ze kterých můžete mít větší užitek, než si myslíte.
Trocha teorie pomůže praxi
Běh v zásadě nespočívá v ničem jiném, než neustálém přesouvání váhy a změně podpory z jedné nohy na druhou. Stabilní držení těla, jež je pro tento sport zásadní, zajišťují kromě kostry také svaly, které spojují páteř s ramenním pletencem a pánví. Těmi nejdůležitějšími pro stabilizaci trupu jsou pak ty zádové a břišní. Věřte, nebo ne, jejich kondice vás může poslat mezi rekordmany, nebo naopak outsidery (1).
Pekáč buchet se hodí
Jsou-li tyto svaly oslabené, běžec startuje z nevýhodné pozice. Naruší se tím totiž přenos síly a zvýší dopad na zem, což zhoršuje celou techniku běhu, nahrává riziku zranění, ztěžuje následnou rekonvalescenci a zbytečně vybíjí baterky. Proto je pak člověk pomalejší a rychleji se vyčerpá. Mimochodem, nebolí vás po běhání záda? I to je podle fitness instruktorů jasný důkaz, že by na „tělesném jádru“ chtělo trochu zapracovat. Pořád nějak nevěříte tomu, že by se vaše „zadní strana“ při běhu nějak dramaticky namáhala? Tenhle důkaz mluví asi za všechno (2).
Maratonská záhada s logickým vysvětlením
Už jste někdy slyšeli o tom, že maratonští běžci bývají v cíli i o několik centimetrů kratší, než na začátku závodu? Tento zajímavý jev je způsobem malými nárazy na páteř, kvůli kterým meziobratlové ploténky ztrácejí tekutinu, čímž se trochu zmenšuje meziobratlový prostor i závodník samotný. Není to ovšem neměnný stav, neboť následný klidový režim ploténkám navrátí nejen tekutinovou ztrátu, ale i původní velikost (3). No vida, všechno tedy souvisí se vším. I to posilování zad a břicha s lepšími výkony, …
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4131752/, (2) pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27062465/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8930792
