Mozek lze naučit akutní potřebě pohybu

Zase nestíháte jít do posilovny, nebo si nazout běžecké boty? Pohyb odkládáte „na zítra“ a pořád vám schází tolik potřebná motivace? Takhle ošálíte svůj mozek a donutíte ho, aby si myslel, jak moc pohyb, popřípadě hubnutí, potřebujete!

Zeptejte se kohokoli, kdo uběhl maraton, sundal 30, 40 kilo tělesného tuku nebo vytvaroval svoje břišní svaly, na to, co ho k tomu vedlo. Všichni do jednoho odpoví, že pokud si nepřenastavíte myšlenky a nezačnete rozumně uvažovat, nikdy se vám úspěchu nepodaří dosáhnout. Ono totiž všechno „zázračné“, často spíše drastické, nezabírá, to pravidelnost a relativní stálost aktivity je základem trvalých výsledků (1).

Jak to celé funguje?

Pokud jde o cvičení, stačí pochopit, že mozek odměňuje příjemné zážitky zvýšením hladin neurotransmiterů, jmenovitě dopaminu a serotoninu (2). Cílem je využívat jejich působení. Čím častěji budete cvičit, tím lépe se budete cítit. A to je pocit, na který si člověk rychle zvyká. Stačí jen překonat krizovou lhůtu 21 dní, což je minimální doba nutná k tomu, abyste si mentálně zafixovali novou skutečnost (1). Jak se k téhle pomyslné metě dopracovat?

Odměňujte se

Po tréninku, nebo třeba splnění týdenního plánu, si dopřejte něco, co vám udělá radost. Nákup nových sluchátek na cvičení, oblíbené caffè latte, kterému se zrovna vyhýbáte, protože má energetickou hodnotu kolem 500 kJ, což odpovídá jedné housce? Jděte do toho. Cvičení nebo hubnutí není jenom o odříkání. V rozumné míře a občas se skutečně můžete odměnit. Tak aktivujete centra potěšení ve vašem mozku a vytvořte si ke svému novému životnímu stylu pozitivní pouto (3).

Precizněji plánujte  

Pokud se zmítáte mezi prací a rodinou a na sebe nemáte čas, může se zdát, že si na pohyb nedokážete vyhradit potřebný prostor. Na základě svého denního rozvrhu odhalte, jestli je možné cvičit až večer po práci, nebo si ráno přivstat. O víkendu si najděte pár minut na fyzickou aktivitu, ale hlavně to všechno dopředu plánujte. Pak je snazší říkat: „Promiňte, ale už mám na programu něco jiného (3).“

Vžijte se do role žáka základní školy

Existují dva primární typy cílů: První je zaměřen na výsledek (uběhnu maraton), druhý na proces a zdokonalování (vypiluji techniku, naučím se zacházet s posilovacími gumami a podobně). Vědci tvrdí, že pakliže se neženete za rychlými výsledky, ale stáváte se spíš žáky, kteří objevují nový svět, uvolňuje se do mozku víc dopaminu, jež má souvislost s pozitivními reakcemi na nějaký proces – a potěšením (2).

Neříkejte si tedy „zhubnu“, ale „hubnu“ (teď a tady a po svém). Zaměřte své cílové výsledky tak, abyste se soustředili na kvalitu života a aplikování cvičení jako prostředku k dosažení a udržení lepšího zdraví. Překvapí vás, co to udělá s vaší psychikou (3)!

Založte deník

Pomocí deníku sledujte své pokroky a zaznamenávejte, jak se po cvičení cítíte, zda už si všímáte změn, jaké nové fitness náčiní jste vyzkoušeli atd. Zápis pozitivních aspektů vám pomůže zaměřit se na proces, ne na výsledek. Ze cvičení se tak stane pravidelný a dlouhodoběji udržitelný návyk (4).

Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1402378/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3406817/, (3) názor autora, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5364185/  






Celkem 1 komentářů

Reklama

Zavřít Pro pokračování se musíte registrovat nebo přihlásit

Přihlásit se Registrovat