Ano, je to přesně tak. Veslování je skvělá pohybová aktivita, vhodná stejně dobře pro redukci nadváhy, jako pro získání lepší fyzické kondice nebo jako doplňkový trénink pro profesionální sportovce. Veslování na vodě je jistě báječná záležitost, ale ne každý má tu možnost docházet do veslařského oddílu a veslovat přímo na vodě. Také k tomu připočítejte rozmary počasí v podobě chladu, deště, větru apod.
A právě proto zde jsou veslařské trenažéry, které vám umožní veslovat s minimálními náklady za jakéhokoli počasí po celý rok.
Spalování tuků
Při správné technice vám veslování skvěle spaluje tuky (1). Je to tedy skvělý doplněk k vašim dalším pohybovým aktivitám jako jsou silové tréninky, HIIT tréninky a další sporty.
Pozitivní vliv na krevní oběh a zvýšení kapacity plic
Při veslování můžete svou zátěž regulovat od aerobního do anaerobního pásma, neboli od kyslíkového až po laktátové krytí. Zvláště pokud při veslování zvolíte střídavé intenzity a doby trvání tempa, intervalové tréninky, velmi tím pomůžete zlepšení vašeho krevního oběhu a zvýšení kapacity plic (2).
Veslování je šetrné k pohybovému aparátu
Veslování je stejně jako třeba cyklistika k pohybovému aparátu šetrné, a proto je vhodné i pro řadu lidí různými fyzickými omezeními. Na rozdíl od běhání zde klouby zdaleka tak netrpí. Při veslování vás nečekají žádné nárazy, pohyb je po celou dobu zcela plynulý. Zátěž pro lidi, kteří mají např. endoprotézy, je přiměřená a může to být pro ně skvělá alternativa k řadě sportů, u kterých by měli problémy. A ten, kdo je zdravý, si při veslování šetří klouby na stáří (3).
Při veslování je zapojena spousta svalů
Veslování je pro kosterní svalstvo velmi komplexní pohybová aktivita. V první fázi pohybu se zapojí hlavně přední strany stehen, čtyřhlavý a přímý stehenní sval, hýžďové svaly, zadní strana stehen, hamstringy, lýtkové svaly, ale také zádové vzpřimovače a rombické svaly mezi lopatkami. Poté se k nim zapojí břišní svaly, trapézy, velký sval prsní, ale také tricepsy a svaly předloktí, v závěrečné fázi se pak přidají i bicepsy, delty a šikmé břišní svaly. Pak si cestou zpět do výchozí pozice k dalšímu záběru krátce odpočinete a celý pohyb rozjedete znovu (3).
Jak na veslařském trenažéru trénovat
Určitě věnujte dostatečnou pozornost rozehřátí, cca 5–10 minut, a poté protáhněte svaly, krátké protažení, ne úplně do krajních poloh. Pokud jste si již pod vedením zkušeného trenéra osvojili techniku, můžete se vrhnout na samotný trénink resp. na pravidelné cvičení. Délka tréninku by měla trvat minimálně 30 min. Pro ty, kteří jsou spíše začátečníci však určitě ne víc než 45–60 min. Pokud se veslování opravdu nechcete věnovat jako koníčku a jedná se pouze o doplňkovou aktivitu, doporučujeme postupně zkoušet různé tratě a nastavit si přijatelná tempa. V každém případě po ukončení tréninku věnujte pozornost tentokrát důkladnému protažení všech svalových partií a určitě nevynechejte zejména zádové vzpřimovače a spinální svaly (4).
Nastavení tlumiče setrvačníku
Veslařský trenažér je celkem jednoduchý. Jediné, co pro váš trénink musíte udělat je nastavení tlumiče. Páka tlumiče je umístěna na pravé straně setrvačníku, respektive na kleci ventilátoru, na které také můžete vidět stupnici 1 až 10. To ukazuje, kolik vzduchu je vtaženo do mechanismu při každém záběru. Vyšší číselná hodnota znamená více nataženého vzduchu a tedy vyšší odpor. Mnoho lidí zaměňuje nastavení tlumiče s úrovní intenzity nebo odporu. Namísto toho je intenzita tréninku řízena tím, jak moc používáte nohy, záda a paže při záběru. Jinými slovy, jak tvrdě taháte. To platí bez ohledu na to, kde je nastavena páka tlumiče. Čím tvrději zatáhnete, tím větší odpor budete cítit. Proto veslaři používají odpor větru, který je generován rotujícím setrvačníkem, čím rychleji se točí, tím větší bude odpor. Přemýšlejte o tom jako o veslování na vodě. Bez ohledu na to, zda veslujete v elegantní závodní skořápce nebo v pomalé pramici, vždy budete muset zvýšit intenzitu a sílu záběru, abyste loď zrychlili. Rozdíl je pouze v tom, jak zrychlení cítíte. Zrychlení závodní lodi vyžaduje rychlé vynaložení síly. Zrychlení pomalé pramice vyžaduje také větší sílu, ale rychlost, při které působíte, bude v průběhu zdvihu veslování pomalejší. Při nastavení odporu na 1–4 se na trenažéru cítíte jako v závodní skořápce. Ve vyšších číslech se v trenažéru cítíte jako v pomalé pramici. Bez ohledu na nastavení budete muset zvýšit úsilí, abyste zvýšili intenzitu. Pokud ovšem chcete radu, jak si trenažér správně nastavit, nejběžnější nastavení je v rozmezí 3– 5 (4).
Zdroj: (1) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15462614/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4564707/, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32627051/, (4) názor autora
