V našem okolí máme plno jedinců, kteří vzhledem ke zdravotnímu stavu, fyzickému zatížení nebo dalším okolnostem, mohou profitovat ze zvýšeného příjmu vitaminů a minerálních látek. I když se setkáme s názory, že dnešní ovoce a zelenina už nejsou to, co bývaly, i tak bychom je měli přijímat ve velkém množství.
Podle Společnosti pro výživu by měl denní příjem zeleniny a ovoce dosahovat 600 g, včetně zeleniny tepelně upravené, přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být cca 2 : 1. Ovoce a zelenina vypěstované vlastnoručně nebo pocházející z ekologického zemědělství, mohou obsahovat o něco více minerálních látek a vitaminů než konvenční produkty.
Poměrně značná část populace může být v dnešní době ohrožena nedostatkem některých minerálních látek a vitaminů. Jedním z hlavních důvodů může být vysoká konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin. I syntetické formy vitaminů nám mohou prokázat dobrou službu, pokud bychom jich měli z běžné stravy nedostatek. Základním kamenem pro jejich příjem by ale měla být i tak vyvážená strava s dostatečným podílem ovoce a zeleniny a dalších čerstvých potravin, díky kterým přijímáme celé spektrum dalších biologicky aktivních látek rostlinného původu, které v doplňcích stravy nejsme schopni přijmout.
Vitamin C
Jeho ideálním zdrojem je ovoce a zelenina, ale pozor na tepelnou úpravu, kdy se obsah vitaminu C dost snižuje. Problematické je také dnešní pěstování, skladování a mnohdy dlouhé a nejisté transporty. Sáhněme tedy ideálně do zahrádky, po sezonních produktech nebo navštivme třeba farmářský trh či bio prodejnu. Vysoký obsah vitaminu C má například šípek, acerola, rakytník, černý rybíz nebo brokolice.
Vitaminy skupiny B
Mají široké spektrum účinků, ovlivňují metabolismus, regeneraci tkání, krvetvorbu, účinky enzymů. Jsou také citlivé na teplo a najdete je hojně například v kvasnicích, luštěninách, ořechách, mase, vnitřnostech, listové zelenině, celozrnných obilninách nebo mléce a mléčných výrobcích.
Vitamin E
Má silné antioxidační účinky. Ovlivňuje imunitu a přirozeně se vyskytuje ve vnitřnostech, rostlinných olejích, mandlích, klíčcích, lískových oříšcích a také v másle.
Selen
Této minerální látky opravdu nemáme dostatek, což dlouhodobě dokazují různé výzkumy. Selen je přitom součástí celé řady enzymů, zabraňuje stresu a výrazně ovlivňuje imunitní systém. Pokud ovšem sáhnete po selenu v podobě doplňku stravy, je třeba velmi pozorně dbát na jeho dávkování. V potravě je nejvíce obsažen v ořechách, vnitřnostech a mořských rybách.
Zinek
I tato minerální látka je pro imunitní systém důležitá. Má antioxidační schopnosti a stejně jako selen je součástí řady enzymů. Hlavními zdroji zinku játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky a mořští živočichové, celozrnné cereálie, fazole, ořechy a dýňová semena.
Železo
Je velmi významným biogenním prvkem, v organismu se podílí na přenášení kyslíku k buňkám a tím umožňuje život mnoha organismů na naší planetě. Nedostatek železa vede k chudokrevnosti, která se projevuje sníženou kapacitou krve pro dýchací plyny. Železo je obsaženo především v mase, vejcích, oříškách, či třeba v pohance.
Magnézium
Dostatek hořčíku v potravě je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů (mírní podrážděnost a nervozitu), ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Řadě žen odstraní potíže spojené s premenstruálním syndromem. Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům. Přirozenými zdroji hořčíku jsou banány, mandle, ořechy, tmavá listová zelenina, obilí, celozrnné pečivo, ale i čokoláda
Vápník
Je nejhojněji se vyskytujícím minerálem v lidském těle. Hraje zcela nezastupitelnou roli pro zachování zdraví našich kostí. V lidské potravě představuje vápník velmi podstatnou složku. Kromě jiného napomáhá také správné funkci srdce, svalů a nervové soustavy a přispívá ke srážení krve. Vápník je přítomen ve většině listové zeleniny, semenech (zejména máku), ořeších, ovesných vločkách a řadě minerálních vod.
Zdroj: healthline.com
