Manuál výběru běžeckých bot

Čas, který tomu budete věnovat, se vám vrátí při běhání. Nevhodně vybrané boty jsou totiž příčinou únavy, bolesti zad a nohou. Běžec si podvědomě myslí, že je vyčerpaný z běhu, ale kořen často tkví v obutí nohy. V tomto článku se tedy zaměříme na výběr běžeckých bot trochu odborněji.

Jak se orientovat při výběru a co nám pomůže se rozhodnout?

Především jde o povrch, na němž běháme, ať jde o silnice a zpevněné cesty, dráhu, přírodu nebo hory. Technika běhu a nášlap běžce společně s jeho hmotností či velikost nohy hrají také velkou roli. A pak také samotná preference směrem k intenzitě běhu. Tedy zda jde o běh tréninkový, závodní nebo tretry.

Boty na asfalt a zpevněné povrchy

Tyto boty mají velmi jemný vzorek zajišťující dobrou trakci na rovném povrchu a odvádějící případnou vodu. Pracují podobně, jako to dělají pneumatiky u auta. Výhodami je lepší tlumení dopadové síly, závislé na hmotnosti a technice běhu, více tlumících technologií. Podpora odrazové síly, nízká hmotnost obuvi, vysoká prodyšnost svršku, hladká a dobře přilnavá podešev, většina výrobců obuvi používá na nejnamáhavější části speciální směsi materiálu pro vysokou trvanlivost. Dále vyšší pohodlí při běhu a nižší odolnost svršku proti poškození.

Boty do lesa

Tyto mají podešev s výraznějším vzorkem. Přirovnat by se dala k terénnímu autu nebo k motokrosové pneumatice. Účelem trailové obuvi je nohu dostatečně chránit před nerovností a zamezit tak případnému zranění  a poskytovat dobrý záběr na mokrém a kluzkém terénu. Taková bota má pak hrubší podešev a poskytuje lepší záběr na nezpevněném terénu s vyšší kontrolou odrazu. Samotný svrchní materiál je trvanlivější, ale je zde horší odvětrávání vlhkosti od nohy. Tady platí pravidlo vyšší hmotnost obuvi vyšší odolnost proti vlhku a vodě, v některých případech je obuv opatřena membránou nebo voděodolnou úpravou, což je velká výhoda. Bota má silnou podrážku, která dobře neutralizuje nerovnosti a o něco tvrdší podrážku oproti silničním modelům. Ta zlepšuje torzní tuhost a pomáhá předcházet zranění.

Došlap chodidla

Rozdíl při běhu je v tom, že noha se musí vyrovnat při nárazu chodidla na povrch s tlakem 2–3krát vyšším než je hmotnost těla. Pokud si tohle nepohlídáte vhodnou obuví, zbytečně přetěžujete některé klouby, svaly či vazy. Při běhání na delší vzdálenosti nebo při pravidelném tréninku se to pak může negativně projevit. Pronace se vyznačuje tím, že se chodidlo při došlapu vychyluje směrem dovnitř. V určité míře to není problém, ale při větším vychýlení to není zcela ideální. Právě to pak kompenzují vhodné běžecké boty, které jsou navrženy tak, aby stabilizovaly více na vnitřní straně podrážky. Nejvíce se s tímto typem došlapu můžete setkat u lidí s plochými chodidly nebo při postavení nohou do tvaru X. Při došlapu se supinací chodidlo vychyluje směrem ven. V tomto případě se hodí boty, které jsou vyztužené na vnější straně podrážky, aby tuto nerovnost vyrovnávaly. Se supinací se můžete setkat, pokud máte vyšší klenbu nohy či nohy tzv. do O. Při běhání vytáčejí špičky hodně dovnitř, takže nejvíc zatíženým místem na běžecké botě je na vnější straně podrážky. Pokud máte neutrální došlap, je to pro běhání perfektní. Při dopadu na povrchu se chodidlo převalí od paty ke špičce středem podrážky. U tohoto typu došlapu nepotřebujete žádné extra stabilizační prvky, takže máte výběr o něco jednodušší.

I klenba hraje svou roli

Můžete začít jednoduchým testem. Připravte si větší papír, namočte si chodidla a pak se po papíru projděte. Výsledkem budou vaše stopy, podle kterých můžete zjistit, jak na tom jste. Normální chodidlo má standardní velikost klenby chodidla, takže na papíře zanechá mokrou stopu, kde je přední i zadní část chodidla spojena širokou částí. Normální chodidlo při dotyku s povrchem začíná od vnější strany paty. Pak se valí směrem dovnitř a eliminuje případné nárazy. Pokud jde o chodidlo s vysokou klenbou, na otisku tohoto typu vidíte pouze úzký pásek nebo žádný mezi patou a přední částí chodidla. Vysoce klenuté chodidlo může mít supinaci nebo pronaci, jak už jsme uvedli výše. Ploché chodidlo má nízkou klenbu a zanechává otisk, který vypadá jako celé chodidlo. Obvykle se to označuje jako nadměrná pronace. V průběhu času pokud budete hodně běhat v nevhodné obuvi je vyšší riziko různých zranění.

Velikost obuvi

Nejčastěji běžci chybují při volbě správné velikosti. Značná část si vezme boty, které jsou jim akorát, a pak při samotném běhu trpí. Lidské chodidlo má tendenci při běhu aktivně pracovat. Při dopadu se v přední části lehce rozšíří a během odrazu se prsty tlačí do špičky a díky ohybu se bota na okamžik lehce zkrátí. Pro správné změření chodidla postačí použít krabici od bot nebo stěnu s úhlem 90°, kus papíru nebo kartonu, pravítko a pero. Zkontrolujete, zda máte na sobě stejné ponožky, jaké budete obvykle nosit a v těchto ponožkách si stoupněte na list papíru a přiložte vnější stranu chodidla ke stěně nebo umístěte chodidlo do krabice a patu pevně přitiskněte k zadní stěně. Pak perem a pravítkem načrtněte čáru těsně před nejdelším prstem a změřte vzdálenost od stěny nebo strany krabice a čárou, kterou jste právě nakreslili. Připočítejte rezervu cca 0,5cm a vyberte odpovídající velikost.

Co je to drop

Drop je rozdíl mezi výškou materiálu pod patou a špičkou. Jednoduše řečeno to znamená, o kolik níže jsou špičky prstů postaveny v porovnání s patou. Vyšší drop vede k nášlapu přes patu. Nejčastěji je výška dropu v průměru 8–12 mm, méně bot má pod 6 mm a minimalistické, neboli barefoot boty mají drop 0, což znamená, že je v botě noha v rovině, jak kdyby byla bosa. Z tohohle vyplývá, že nižší drop ulehčuje až podněcuje nášlap přes patu a šetří tím kolena. U bot s vyšším dropem je naopak pravděpodobnější nášlap na špičku a jsou šetrné k achilovce, svalům kolem kotníku a lýtkům.

Zdroj: Johanka Mo, https://www.runnersworld.com/gear/a20842305/how-to-buy-the-right-running-shoes/, https://www.roadrunnersports.com/blog/how-to-choose-running-shoes