Rezistentní škrob má údajně řadu pozitivních účinků a zlepšuje zdraví střev. Mohlo by to pomoci i při hubnutí. Přečtěte si, co přesně je odolný škrob, v jakých podobách se vyskytuje a jak pomáhá střevům.
Brambory, rýže nebo těstoviny z předchozího dne nepatří do popelnice, ale druhý den zase na talíř! Protože obsahují rezistentní škrob – speciální formu škrobu, která může mít pozitivní vliv na zdraví. Například odolné škroby se tvoří, když necháte vařené škrobové potraviny vychladnout – asi po 12 hodinách. Chlazení způsobuje změnu chemické struktury škrobu. Část škrobu v potravině zkrystalizuje, změní se na odolný škrob a tím se stane nestravitelným. V podstatě tento proces vytváří druh vlákniny. I když jídlo následně ohřejete, odolný škrob v něm zůstane. Říká se, že má řadu pozitivních účinků na zdraví (1).
Pomáhá při hubnutí?
Z dlouhodobého hlediska mohou být přínosem například pro vaši tělesnou hmotnost, protože mohou mít stejný plnicí účinek jako vláknina. Mohl by tedy být účinným pomocníkem při hubnutí. To se mimochodem týká i jiných škrobových potravin, jako jsou luštěniny (čočka, hrách, fazole) nebo obiloviny (žito, oves, ječmen) (2).
Je však třeba poznamenat, že kalorický rozdíl mezi čerstvými a ohřátými škrobovými potravinami není tak velký. Konzumace zbytků každý den proto nemusí být nutně jediným způsobem, jak zhubnout. Pokud chcete opravdu zhubnout, nevyhnete se zdravým stravovacím návykům a spoustě pohybu.
Rezistentní škrob podporuje zdraví střev
Rezistentní škroby také pomáhají udržovat zdravá střeva. Škrob prochází tenkým střevem bez překážek, protože nemůže být napaden trávicími enzymy, a proto nemůže být využit. Působí tedy v podstatě jako dietní vláknina. Rezistentní škrob se dostane nestrávený do tlustého střeva, kde žijí miliony různých bakterií, například kyselina mléčná a bifidobakterie. Ty jsou – spolu s mnoha dalšími mikroby – nezbytnou součástí střevní flóry (1).
Bakterie využívají rezistentní škrob jako potravu pro svůj metabolismus. Rozkládají je a mění mimo jiné na chemickou látku zvanou butyrát, sůl kyseliny máselné. Tato kyselina je velmi jednoduchá mastná kyselina s krátkým řetězcem (1).
Butyrátu se připisují různé pozitivní účinky (3):
Chrání tlusté střevo
Butyrát je nejdůležitějším zdrojem energie pro buňky sliznice tlustého střeva, chrání před záněty a podporuje zdravou střevní flóru. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem mají také příznivý účinek na zánětlivá onemocnění, jako je revmatoidní artritida.
Kontroluje hladinu cukru
Butyrát má prý pozitivní účinky na hladinu cukru v krvi. Stoupá méně rychle a zvyšuje se citlivost buněk na inzulin. Ten pak buňky „odemkne“ pro vstřebávání cukru.
Bojuje proti rakovině
Butyrát by také mohl inhibovat produkci žlučových kyselin v metabolismu, o kterých se předpokládá, že pozitivně působí proti rakovině.
Kolik rezistentního škrobu byste měli jíst?
Obecně platí pravidlo: kdo konzumuje hodně ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a luštěnin, absorbuje odolnější škrob než ten, kdo konzumuje hodně zpracovaných produktů.
I když neexistují žádná konkrétní doporučení pro konzumaci rezistentního škrobu, konzumace se rozhodně doporučuje. Mělo by to být asi 30 gramů vlákniny denně – včetně vlákniny ve formě odolného škrobu.
Ve větším množství najdete vlákninu v luštěninách, ovoci a zelenině, celozrnných výrobcích a ořechách a semínkách.
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5646248/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3823506/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6333934/
