Slyšíte to znovu a znovu: Dobře míněné rady typu „nejez tolik vajíček“ nebo „víc sportuj“. V mnoha případech je to zcela zbytečné.
Jablko denně ušetří návštěvu lékaře
Možná znáte anglické přísloví: „An apple a day keeps doctor away“ neboli jedno jablko denně odradí lékaře. A zní to logicky – vždyť oblíbené ovoce obsahuje přes 30 vitaminů, stopových prvků, vlákniny a druhotných rostlinných látek. Bohužel ale přesto má ovoce malý vliv na zdraví a před nemocemi vás určitě neochrání.
Káva škodí zdraví
Že káva odvádí vodu z těla a zatěžuje srdce se tvrdí už dlouho. Nápoj ale nemá odvodňující účinek a ani nezatěžuje oběhový systém. Naopak tři až pět šálků denně vašemu srdci může prospět. Riziko se zvyšuje až při devíti šálcích. Káva také chrání genom a játra a snižuje riziko roztroušené sklerózy (RS) a Parkinsonovy choroby. Pokud kávu dobře snášíte (nenervujete se, nemáte žaludeční potíže) a můžete po jejím vypití ještě spát, můžete ji klidně pít.
Spát před půlnocí je nejzdravější
Důležité je jen to, abyste první dvě až čtyři hodiny po ulehnutí mohli nerušeně spát. Bez ohledu na to, kdy to je. Protože v prvních hlubokých spánkových fázích tělo vypne a může se regenerovat. Během této doby běží produkce hormonů na plné obrátky a imunitní systém se regeneruje. V druhé polovině spánku se mozek opět stává aktivnějším a krevní tlak stoupá. Správná doba pro usínání závisí na individuální potřebě spánku – někomu stačí pět, jinému devět hodin spánku. Jediné, na čem záleží, je, abyste se druhý den ráno cítili fit.
Seďte rovně
Celé generace slýchaly, že pouhé vzpřímené sezení vám ušetří problémy se zády. Ideální poloha vsedě je taková, kdy chodidla zůstávají na podlaze a páteř je nakloněna dozadu pod úhlem 130 stupňů – něco mezi sedem a lehem. Uvolňují se tak meziobratlové ploténky a bederní páteř. Díky flexibilnímu opěradlu většiny stolních židlí je velmi snadné zaujmout pozici v kanceláři. Ještě lépe, zvláště při dlouhém sezení: buďte aktivní, otočte záda, předkloňte se, protáhněte se dozadu – tím se stimulují meziobratlové ploténky a zlepšuje se prokrvení.
Více sportujte
Kdepak! Nemusíte se stát super sportovcem, abyste udělali něco pro své zdraví. Stačí i malé změny ve fyzické aktivitě: Dvouminutová chůze každou hodinu zvyšuje u lidí, kteří hodně sedí, šanci na dlouhý život o 30 procent. Aby se toto číslo zvýšilo na 50 procent doporučuje se každý týden 150 minut mírného cvičení (chůze, práce na zahradě). A pokud cvičíte správně, stačí i polovina této doby k posílení kardiovaskulárního a imunitního systému a snížení rizika cukrovky.
Vegetariáni žijí déle
Skutečně žijí vegetariáni déle než pojídači masa, jak se často tvrdí? Ne. Rostlinná strava nemá žádný vliv na délku života. Riziko kardiovaskulárních onemocnění je stejné, bez ohledu na to, zda je na jídelníčku maso nebo pouze vegetariánská strava. Co je však nesporné, je, že hodně červeného masa zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva. V současné době se zdá být nejzdravější stravou kombinace převážně vegetariánské stravy s rybami a drůbeží.
Vyčistěte si zuby po každém jídle
Raději ne. Čištění dvakrát denně úplně stačí – a je nejlepší počkat alespoň půl hodiny po jídle. Příliš časté nebo příliš brzké čištění může opotřebovat zubní sklovinu, která byla změkčená konzumací kyselých potravin a nápojů. Pokud ráno spěcháte, měli byste si zuby vyčistit před jídlem: Fluor v zubní pastě pak chrání před útoky kyselin.
Hořčík uleví bolavým svalům
Preventivně braný minerál skutečně uvolňuje svaly a udržuje jejich výkonnost. Nedokáže však opravit malé tkáňové trhliny, ke kterým dochází, když jsou svaly bolavé.
Příliš mnoho vajec škodí
Po celá desetiletí byla vejce považována za veřejného nepřítele číslo jedna pro zdraví: Říkalo se, že díky jejich vysokému obsahu cholesterolu (cca 220 mg) jsou nebezpečné pro srdce a cévy, protože se látka hromadí v žilách, což může vést k infarkt nebo mrtvice. Tělo si většinu cholesterolu produkuje samo. Pokud je nějaký přijat potravou, přirozený ochranný mechanismus nastartuje a omezí produkci.
Rána se lépe hojí, když „dýchá“
Opak je pravdou. Po zastavení krvácení se rány lépe a rychleji hojí, pokud jsou překryty náplastí. Náplast (denně ji ale vyměňujte) navíc mechanicky chrání ránu před nečistotami a choroboplodnými zárodky. Je nadbytečná až tehdy, když už rána není vlhká. Vzduch pak působí pozitivně a podporuje konečné uzdravení.
Zdroj: názory autora
