Někdy se to všechno sejde: Moc práce, potíže doma, není čas na odpočinek a pak z toho bolí záda. Psychický stres způsobuje napínání svalů, které se může po určité době projevit jako bolest v zádech – zvláště pokud se napětí neuvolňuje pohybem nebo vědomou relaxací. Naopak chronické bolesti zad mohou mít dopad na psychiku a způsobit stres a přetížení. Přečtěte si, jak stres působí na záda a co s tím můžete krátkodobě i preventivně dělat.
Co mají bolesti zad společného s vaší psychikou?
Vaše psychika a záda jsou úzce propojeny. Na jednu stranu neustále bolavá záda tíží duši a mohou spouštět i depresivní nálady, na druhou stranu může bolest zad stres vyvolat nebo zhoršit. Bolesti zad mají vždy fyzický původ. Pokud máte psychické problémy nebo jste neustále ve vysokém stresu, má to obrovský dopad na vaše držení těla. Vaše svaly jsou odrazem vaší vlastní pohody! Neustálé napětí dříve nebo později způsobí bolesti zad (1).
Když udeří stres
Psychosomatické bolesti zad nejsou vaším výmyslem. Trvalý „stresový postoj“ způsobuje napjaté svaly a tím i bolesti zad. Když jste ve stresu nebo napjatí, vaše tělo uvolňuje adrenalin. V prehistorických dobách se tak tělo připravovalo na boj nebo útěk. Jedná se tedy o zcela přirozenou reakci. Adrenalin se pak přirozeně zase odboural (2).
Dnes ale napětí trvá až příliš dlouho. To vede k tomu, že se svaly napnou, vytvoří se špatné držení těla a způsobí bolesti zad. Většina lidí si stěžuje na bolest v dolní části zad, krku, oblasti lopatek a ramen (2).
Problémem neustále napjatých svalů je, že se zhoršuje krevní oběh a vaše meziobratlové ploténky nedostávají dostatek živin. To zase vede k předčasnému opotřebení a nervy jsou citlivější. Je proto nesmírně důležité, aby se z toho nestal trvalý stav a vaše bolest chronickou (2).
Pomůže odbourat stres
A vracíme se na úplný začátek. Aby vás nebolela záda, je důležité dbát na psychickou hygienu a stav duše. Naučit se relaxovat za každých okolností a věci si nepřipouštět k tělu. Aby se to podařilo, stačí málo. Zařadit do života pár maličkostí, které vám od každodenního stresu pomohou. Které (3, 4)?
Sport & cvičení v přírodě, relaxační cvičení
„Trénujte své tělo, protože ho milujete a ne proto, že ho nenávidíte!“ Cvičte co nejčastěji na čerstvém vzduchu. To vám dodá energii a posílí vaše smysly.
Změňte svůj základní postoj
Jaké jsou vaše myšlenky? Jsou neustále negativní nebo se zasekly v minulosti? Žijte tady a teď a buďte vděční – za zemi, která vám dává příležitost, za zdraví, za rodinu, práci…
Změna kariéry
Pokud je hlavním stresovým faktorem vaše práce, pak existují pouze 2 možnosti – změnit svůj postoj nebo si najít novou práci. Potřebujete povolání, které vás naplňuje. Zeptejte se sami sebe, co je vaší vášní? A pak zjistěte, zda se tím dají vydělat peníze.
Změňte své prostředí
Znáte citát: Jste průměrem 5 lidí, se kterými trávíte nejvíce času? Zní to možná drsně, ale když se zamyslíte, je to pravda. Proto si pečlivě vybírejte lidi, se kterými budete trávit čas – nejlépe takové, kteří vás pozitivně inspirují a od kterých se můžete učit.
Ranní a večerní rutina
Choďte spát vždy ve stejnou dobu (nejpozději 22.30) a vstávejte ve stejnou dobu (nejpozději 6.30). Tak si zajistíte pravidelně svých 7–8 hodin spánku a začnete den plní energie.
Uspořádejte si svůj každodenní plán
V zásadě stačí rozdělit si denní úkoly do tří kategorií. Ty s nejvyšší prioritou, které je potřeba udělat okamžitě. Další rozdělte do kategorie se střední nebo nízkou důležitostí. Úkoly si pak můžete lépe časově rozvrhnout. Stanovte si také, do kolika hodin je chcete mít hotové a plánu se co nejvíce držte. Nejen že se zbavíte stresu, ale budete mít dobrý pocit z hotové práce.
Dělejte si přestávky
Pracovat 8–10 hodin není nijak zvlášť produktivní. Pokud každých 90 minut na 5 minut přestanete pracovat, trochu se projdete, nadýcháte se čerstvého vzduchu nebo uděláte pár dechových cvičení, začnete pracovat mnohem efektivněji.
Hodně se smějte
Když se smějete, vaše tělo uvolňuje hormony štěstí, endorfiny – a je jedno, jestli se smějete „uměle“, nebo jestli vám připadá něco opravdu vtipného. Pokud není zrovna nic k smíchu, alespoň to předstírejte – když se smějete, automaticky snižujete hladinu stresu.
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8282867/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5579396/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513300/, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7349817/
