S rozhýbáním těla se sníží aktivita mozku související se stresem. Čím častěji si tedy zacvičíte, tím méně budete nervozitě propadat. Není na takové opatření dnes ideální den?
Už jste jistě nesčetněkrát slyšeli o tom, že pravidelná fyzická aktivita je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou pro své zdraví můžete udělat. Mezi její nejvíce vychvalované účinky patří zlepšení kognitivních schopností, regulace tělesné hmotnosti, posílení imunitního systému, nižší nakažlivost infekčních chorob i prevence rakoviny (1). Ti, co pohyb nezanedbávají, se mohou těšit i z další výhody.
Díky cvičení se už ani trochu nestresuji!
V malé míře bývá (nejen) k motivačnímu užitku, ve velké působí zhoubně. Takhle je to skoro se vším, takže ani stres není žádnou výjimkou. Ovlivňuje pak všechny systémy těla, a to včetně toho muskuloskeletálního, respiračního, kardiovaskulárního, endokrinního, gastrointestinálního, nervového a reprodukčního (2). Nazývat tedy nervozitu neškodnou banalitou je kardinální chyba, která by se nemusela vyplatit. Aby se vám nevymknula z rukou, snažte se cvičit častěji. Jde možná o tu vůbec nejúčinnější prevenci.
Radost v každé kapce potu
Lidé, kteří to tak dělají, totiž mají sníženou aktivitu mozku související právě se stresem (3). Dle názoru odborníků to zřejmě vysvětluje, proč osobám s depresemi, úzkostmi i duševními chorobami pohyb pomáhá dvakrát tolik. Obecné pravidlo tedy zní, že čím více člověk cvičí, tím méně se stresuje, protože ho jen máloco rozhodí. Není to poprvé, co se na psychické přínosy sportu poukázalo. I z poznatků předešlých a na sobě nezávislých výzkumů (4) jasně vyplývá, že tlumí špatnou náladu a posiluje sebevědomí, což navozuje mentální harmonii. A nemusíte vlastně ani do posilovny, bohatě postačí rychlá chůze, klidná jóga, vyhlídková jízda na kole nebo trocha plavání.
Zdroje: (1) www.cdc.gov/physicalactivity/basics/pa-health/index.htm, (2) www.apa.org/topics/stress/body, (3) www.eurekalert.org/news-releases/1040861, (4) ww.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1470658/
